Historie ZO Bechyně    

                       

Včelařský spolek v Bechyni byl založen 7.prosince 1919 s cílem jak praví zápis rozšiřovat a zvelebovat včelařství v našem kraji.

 

Fotokopie části protokolu.

 

Protokol valné hromady, konané dne 7ho prosince 1919 za účasti 34 pánů členů a jiných hostů.
 
    Ujímá se slova pan Jan Bukovský řídící uč. v.v. v Bechyni a vřelými projevy vítá všechny členy a hosty jakož i pana učitele včelařství Jos.Gottvalda ze Zběšic, který byl na naši valnou hromadu ústředím zaslán by nám vysvětlil základy včelařství. Mimo jiné pan Bukovský nabádá všechny by s příkladnou pílí naší malé včelky ujmuli se práce ku prospěchu nejen samotných včelařů, ale i celku a provolává a přeje naší práci mnoho zdaru.
Po přednášce pana učitele probíhají volby ustavujícího spolku Bechyně.
Za předsedu zvolen Jan BUKOVSKÝ z Bechyně
místopředsedou Frant. ZAHRÁDKA z Březnice
další páni výboru:    
Jan Hospodářský z Hodonic
Ant. Novotný z Nuzic
Boh Raumwolf z Hodonic
Jan Bartůněk z Dobronic
Jan Esch z Bechyně
Ant. Nesý z Bechyně
Ant. Šmidinger z Chrášťan
Václ. Janko z Bechyně
Pokladníkem zvolen Jan Esch z Bechyně
Jednatelem zvolen Václav Janko z Bechyně
Poté se ujímá slova pan předseda Bukovský děkuje všem za účast a přednášku a vybízí všechny ku svorné práci dle vzoru našich milých včeliček

           Vedení spolku v dalších létech až do současnosti.

 

 Rok  Předseda  Mítopředseda  Jednatel  Pokladník
 1919 Jan BUKOVSKÝ Fr.ZAHRÁDKA  Václav JANKO  Jan ESCH 
 1922 -"-   Fr. JÁCHYM                 -"-  -"- 
 1926  Ed. SPEJCHAL   Lad. ŠŤASTNÝ Václav JANKO JAN ESCH 
 1927  -"-  Václ.GRUNCL -"-  -"- 
 1929 -"- Josef LOSOS  -"-  -"- 
 1930  -"- -"-   Ondř.CVERHOVER  -"-
 1933 -"-  -"-       Václ. SLAVÍK   -"-
 1936 -"-  Jan HABADA       Josef SMRŽ  -"- 
 1937  -"- Václ. HUSÁK       Josef SMRŽ  -"- 
  1938 -"-  -"-  -"-  -"- 
  1940 -"-              SLAVÍK    Frant. DUŠEK  Karel KRAUS 
  1941    -"-                 MAŘAN  -"-   -"-
  1943 -"-  -"-     Frant. HRUŠKA -"- 
  1952 -"-  -"-    K.KOTĚŠOVEC  -"- 
  1966 Frant.VOZÁBAL   Josef JAROŠ     Vl. HANIŠ  Rom.HAVEL 
  1967 Vlad. HANIŠ  -"-  Jarosl. KALOUSEK  -"- 
  1970 -"-  -"-  -"-  Jar.VOZÁBAL 
  1975 -"-  -"-  -"-  -"- 
  1976 Jan HRUŠKA  Jar.KALOUSEK      Josef ČÁP -"- 
  1984 -"-  -"-  -"-  -"- 
  1985 Jiří BOČEK  Frant KOVAŘÍK  -"-  -"- 
  1995 -"-  -"-     Jiří HRDÝ  -"- 
  2000 -"-  AloisPAZDERA     Frant.HERZA  -"- 
2005 Miroslav KAZIMOUR Roman
ŠAFRÁNEK
Frant. HERZA -"-
2010 Miloslav KAZIMOUR Roman ŠAFRÁNEK Štěpán ONDŘICH Predrag KOHOUTEK
2015 Miloslav
KAZIMOUR
Roman
ŠAFRÁNEK
Štěpán
ONDŘICH
Predrag
KOHOUTEK
         
         

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PRAVĚK

Již v pravěku lidé vybírali náhodně objevené včelí kolonie v dutinách stromů, skal apod. o jejich zásoby. U všech kultur mělo včelařství a získávání včelích produktů zvláštní poslání jak z hlediska náboženského, tak i z hlediska výživy a léčení.

STŘEDOVĚK

Ve středověku existovalo tzv. BRTNICTVÍ. Brtníci organizovaným způsobem šplhali po stromech a z dutin, včelami obsazenými, vylamovali části medných plástů. Ve středověku si společnost včelařů velmi vážila, včelaři měli vlastní cechy, mohli nosit zbraň, měli zvláštní práva a vlastní, tzv. včelařský soud. Díky lidské pohodlnosti začal postupně převažovat cílený chov v přenosných úlech v blízkosti obydlí nad doposud používaným brtnictvím. Nejjednodušším typem úlu byly kláty, které se zhotovovaly z ručně vydlabaných částí kmenů. Dalším používaným materiálem byla sláma, rákos, palach nebo proutí, z čehož vznikl následný vývojový stupeň 18. století - kruhová košnice.

18. STOLETÍ

V dubnu 1775 podepsala Rakouská císařovna Marie Terezie (1740-1780) včelařský patent pro Moravu. Tímto právním dokumentem se ustavila včelařská škola ve Starém Brně. Držitelé včelstev byli zbaveni jakýchkoliv daňových břemen a svým způsobem i nevolnických povinností. Včelaření se stalo součástí vzdělávání v kněžských seminářích. Průkopníky lidového včelaření se tak stávali především venkovští kněží.Lidé si časem začali všímat, že kláty i koše mají jednu nevýhodu: prohlídka včelstva nebyla možná bez narušení nebo zničení díla. Švýcarský chovatel včel François Huber hledal řešení v konstrukci tzv. Huberova rámkového úlu, do kterého bylo možné nahlédnout.

19. STOLETÍ

19. století, coby století vynálezů a velkých objevů, se takto projevilo i v chovu včel. Slezan Jan Dzierzon v r. 1845 veřejně pojednal o svém objevu – partenogenezi trubců. Také zdokonalil Huberův úl, tím způsobem, že nechal včely stavět plásty na laťky volně uložené u stropu úlu. Brněnský včelař baron A. Beylepsch dále zdokonalil Dzierzoňův systém tím, že uzavřel včelí plást do dřevěného rámku. Roku 1852 patentoval objev „včelí mezery“ americký včelař Lorenzo Langstroth. Ze „včelí mezery“ vychází konstrukce úlu, která nese jméno objevitele. Langstrotův úlový systém je dnes známý v celém světě.V září r. 1865 major rakouské armády Franz von Hruschka předvedl v Brně na sjezdu rakouských a německých včelařů svůj důležitý vynález - medomet. Rok 1866 dal vzniknout úlu zvanému Moravský stojan, rámkové míře 39x24 a v tomtéž roce se narodil František Adamec, který pak později, roku 1904, stanovil tuto rámkovou míru za „ českou národní“. Stolařský mistr Johannes Mehring zhotovil umělou mezistěnu ze včelího vosku.

 

                                      

.